Česká firma Trima s. r. o. působí od roku 1991 v oblasti navíjení, převíjení, případně formátování vláken či plochých materiálů technických textilií – ty by se daly rozdělit do dvou základních kategorií. První textilie jsou na bázi skelných vláken, tzn. skelné rohože používané jako výztuže ve stavebnictví (perlinky, geotextilie) či výztuže pro automotive, do kanadských asfaltových šindelů, linoleí apod. Druhou oblastí jsou dnes populární technické textilie, kterým sama firma říká multisendvičové, tedy jde o sendviče složené z mnoha typů materiálů. Velmi často se jedná o kombinaci skla a plastových rohoží, případně nanomateriálů.
V těchto dvou zásadních oblastech působí firma, která se rozhodla zabývat vývojem, výrobou i servisními službami po celý životní cyklus výrobků. Právě díky komplexnosti své nabídky pochopila, že o úspěchu či neúspěchu se může rozhodovat už na samotném počátku, tedy v projekci.
V projekci to začíná
Sama firma Trima uvádí, že při vývoji produktu přizpůsobenému přímo požadavkům daného zákazníka může být právě v projekci skryto až 30 % hodnoty výrobku. Trima nedělá žádná standardizovaná řešení, nemá katalogová řešení. Zakládá si na tom, že provádí zákaznicky orientovaná řešení šitá na míru každému zákazníkovi. V každém projektu je jistá míra vývoje a velmi často tvoří až zmiňovaných 30 %. „Když bych to přiblížil časově, náš středně velký projekt se rodí jako miminko, tj. 9 měsíců. Z toho se čtyři měsíce vyvíjí, další tři měsíce se nakupuje a vyrábí, poslední dva měsíce se zkouší, balí a expeduje,“ uvádí Ladislav Hovorka, jednatel společnosti Trima.
Neskrývá přitom, že vývoj k lepším hospodářským výsledkům pro vedení společnosti nasměroval cestou digitalizace, zejména pak na úrovni projekce. Proto za poslední dobu společnost investovala nemalé prostředky a značné úsilí do automatizace návrhu – nejen v elektro oddělení, ale i v mechanické konstrukci. Právě tak zde byli schopni efektivně využít již vyzkoušená řešení a paralelně s tím se podílet na výzkumu a vývoji, který probíhá odděleně. Za pomoci těchto nástrojů Pro Panel a Fluid od firmy EPLAN se jim to velmi dobře daří.
Propojení mechanické a elektro projekce
Potřeba propojení projekce na úrovni elektra a mechaniky byla zřejmá již v době, kdy se do firmy pořizoval nový podnikový systém. Ten sám není jen klasický ERP systém s vazbou na účetnictví nebo sklady. Je zároveň i nadstavbou, které ve firmě říkají PLM či PDM.
„Klíčovým atributem při výběru dodavatele bylo, zda umí integrovat EPLAN a zároveň Inventor. Hlavním cílem bylo propojit svět konstruktérů a svět elektro projektantů, protože předtím fungovaly samostatně. Proto bylo jakékoli předávání či sdílení informací nesmírně náročné časově i technicky. Navíc míra chybovosti tohoto úkonu byla extrémní. Díky tomu, že jsme našli integrátora, který dokázal integrovat nástroje EPLAN Fluid i Inventor, sdílet modely a 3D modely, naše práce se výrazně zpřesnila a zrychlila,“ uvádí s radostí z výběru řešení znovu Ladislav Hovorka.
Od základních funkcí po využívání šablon
Samo projekční oddělení společnosti přišlo s tím, že EPLAN je vhodný nástroj. „Když to řeknu poněkud pejorativně, na počátku používali tento nástroj jako krumpáč. Nevyužívali zdaleka veškeré funkcionality, které EPLAN umožňuje,“ vysvětluje L. Hovorka s tím, že i jejich digitální cesta je postupná.
Firma nyní vyzdvihuje především používání šablon, které i nadále používají u externích firem jako pomoc při projektování. Projekty bývají často rozsáhlé a nárazové, takže když jejich malé projekční oddělení nestíhá nával práce, využívá klidně i služeb externích dodavatelů.
„Vytvořili jsme použitelné šablony, které nezávisí na tom, kdo je kreslí. To je obrovská výhoda. Využíváme také knihovních prvků, které umíme stahovat od našich dodavatelů. Zároveň používáme i 3D modely, které jsou posléze použity pro Inventor i EPLAN. Knihovna použitelných prvků pro oba systémy je tak sjednocená,“ těší jednatele firmy.
Znovu však nejvíce oceňuje sdílení změn v projektech a jejich integraci do PLM systému: „Když si představíte, že stáhnu model nějakého pneumatického prvku, projektanti jej elektricky zapojí a mechaničtí inženýři použijí do zařízení 3D model, pak bez sdílení informací přes platformu PLM by bylo jednoduché opomenout, např. potřebná čidla. Použití jednotné databáze prvků je klíčová výhoda. Elektro oddělení nestojí samostatně, ale používá prvky, které využívají i kolegové z mechanické části,“ vysvětluje detailněji L. Hovorka.
Cesta k digitálnímu osvícení lemovaná velkou dávkou dodavatelské podpory
Nástroje firmy EPLAN jsou silné, mocné a sofistikované. Je to skutečně rozsáhlý systém, nicméně pro běžné používání naprosto intuitivní. Obsahuje ale řadu pokročilých funkcí, které vyžadují kompetentní znalosti a zkušenosti.
Co se týče uživatelské přívětivosti a ovládání, lze bez nadsázky říct, že je to krásný nástroj. „Já jsem se zrovna dnes ráno ptal jednoho našeho projektanta, jak složité bylo osvojit si všechny funkce EPLAN, a on odpověděl, že záleží na tom, co člověk od softwaru očekává. Pokud chce projektant využívat většinu pokročilých funkcionalit, které urychlují práci, neobejde se bez školení, které mu otevře úplně nové obzory,“ říká Ladislav Hovorka.
Velmi si proto považují, že i přes veškerá covidová utrpení byli v posledních dvou letech schopni absolvovat dva kurzy. První školení projektanty naučilo zacházet s nástrojem vhodněji než s „krumpáčem“, od té doby mohou lépe využívat potenciálu při tvorbě šablon. Druhé školení bylo zaměřeno na makra, pneumatické prvky jako knihovní prvky atd.
„Teď ochutnáváme sladké ovoce práce, platformu máme připravenou a jsme už schopni jen „skládat“. Projekt se o 20 až 30 % zrychlil. Došlo tak k výrazné úspoře času,“ uzavírá Ladislav Hovorka, který si je vědom i toho, že i oni sami jsou těmi, kteří se snaží ovlivňovat vlastní zákazníky, vysvětlovat jim přínos nástrojů digitalizace. Třeba tím, že jsou jim schopni zajistit seznam náhradních dílů v nativní podobě. EPLAN je totiž snadné nainstalovat i prohlížet.
Komentáře